EN 378 a ISO 5149: bezpečnostní skupiny, třídy umístění a limity náplně
Bezpečnostní norma pro chladicí zařízení a tepelná čerpadla: čtyři části EN 378, bezpečnostní skupiny ISO 817, třída umístění, kategorie přístupu, limity náplně, PS a revize.
Hlavní body
- EN 378 je evropská bezpečnostní norma pro chladicí zařízení a tepelná čerpadla, rozdělená do čtyř částí. ISO 5149 je její mezinárodní obdoba [1][4].
- Chladiva se dělí do bezpečnostních skupin podle toxicity (A nebo B) a hořlavosti (1, 2L, 2 nebo 3) [1][5].
- Nejvyšší přípustná náplň závisí na chladivu, objemu místnosti, třídě umístění (I–IV) a kategorii přístupu (a, b, c) [1].
- EN 378-2 stanoví požadavky na návrh, výrobu, tlakovou zkoušku, značení a dokumentaci a slouží k prokázání shody se směrnicí o tlakových zařízeních [2][6].
- Norma se reviduje. Návrh (prEN 378:2025) prošel v roce 2025 veřejným připomínkováním. Ověřte, zda již vyšlo nové vydání EN 378 [3].
Čtyři části normy
EN 378, Chladicí zařízení a tepelná čerpadla – Bezpečnostní a environmentální požadavky, platí pro stacionární i mobilní chladicí zařízení a tepelná čerpadla všech velikostí s výjimkou klimatizací vozidel. Aktuální vydání je EN 378:2016, přičemž část 1 má změnu A1 z roku 2020 [1][2]. Norma má čtyři části:
- Část 1: Základní požadavky, definice, klasifikace a kritéria volby. Zde jsou bezpečnostní skupiny, třídy umístění, kategorie přístupu a limity náplně.
- Část 2: Návrh, konstrukce, zkoušení, značení a dokumentace. Pokrývá mimo jiné PS, pojištění proti přetlaku a tlakové zkoušky.
- Část 3: Místo instalace a ochrana osob. Pokrývá strojovny, větrání, detekci plynu a nouzové vybavení.
- Část 4: Provoz, údržba, opravy a zpětné získávání chladiva.
ISO 5149 se stejnými čtyřmi částmi je mezinárodní obdobou a používá se v mnoha zemích mimo Evropu, například jako základ AS/NZS 5149 v Austrálii a na Novém Zélandu [4].
Bezpečnostní skupiny
Každé chladivo má bezpečnostní skupinu podle ISO 817 a EN 378-1: písmeno pro toxicitu a číslo pro hořlavost [1][5].
| Skupina | Význam | Příklady |
|---|---|---|
| A1 | Nižší toxicita, nešíří plamen | R134a, R404A, R410A, R744 (CO2) |
| A2L | Nižší toxicita, mírná hořlavost (rychlost hoření nejvýše 10 cm/s) | R32, R1234yf, R1234ze(E), R454B |
| A3 | Nižší toxicita, vysoká hořlavost | R290 (propan), R600a (isobutan), R1270 (propen) |
| B2L | Vyšší toxicita, mírná hořlavost | R717 (amoniak) |
Třída umístění a kategorie přístupu
Kolik chladiva smí zařízení obsahovat, závisí na tom, kde je umístěno a kdo má do prostoru přístup [1].
- Kategorie přístupu a (všeobecná): prostory, kde se může zdržovat kdokoli, například obchody, hotely a byty. b (pod dohledem): prostory, kde je přítomen jen omezený počet osob a některé z nich znají bezpečnostní postupy, například kanceláře a laboratoře. c (oprávněná): prostory přístupné jen oprávněným osobám, například výrobní prostory a chladírny.
- Třída umístění I: zařízení nebo jeho části obsahující chladivo jsou umístěny v obsazeném prostoru. II: kompresory a tlakové nádoby jsou ve strojovně nebo venku. III: všechny části obsahující chladivo jsou ve strojovně nebo venku. IV: části jsou ve větraném krytu.
Limity náplně
Limit náplně chrání osoby v místnosti pro případ, že unikne celá náplň. U nehořlavých chladiv vychází limit z koncentrace v kg/m³, která zohledňuje toxicitu a nedostatek kyslíku (praktický limit). Nejvyšší náplň je pak v podstatě limit vynásobený objemem nejmenší místnosti, do které může chladivo uniknout. U hořlavých chladiv platí navíc limity odvozené od dolní meze hořlavosti (LFL): m1 = 4 m³ × LFL, m2 = 26 m³ × LFL a m3 = 130 m³ × LFL, pro skupinu 2L násobeno 1,5. Způsob použití limitů závisí na třídě umístění a kategorii přístupu [1]. Článek o hořlavých chladivech uvádí příklady pro R290 a R32.
Strojovny a detekce plynu
Pokud může koncentrace v místnosti při úniku překročit praktický limit, vyžaduje část 3 opatření: detekci plynu s alarmem a někdy nucené větrání nebo strojovnu. Strojovna musí mít mimo jiné větrání, detektor plynu, nouzové vypnutí mimo místnost a dveře otevírané ven. Pro amoniak a hořlavá chladiva platí další požadavky.
Tlak: PS, pojištění a zkoušky
Část 2 vyžaduje, aby každá část zařízení měla nejvyšší dovolený tlak (PS) alespoň tak vysoký jako nejvyšší tlak, kterému může být vystavena za provozu, při odstávce a při přepravě, s ohledem na teplotu okolí. Zařízení musí být chráněno proti nadměrnému tlaku omezovači tlaku a pojistnými ventily nastavenými nejvýše na PS. Po montáži musí zařízení projít pevnostní zkouškou a zkouškou těsnosti [2]. Postup popisuje návod k tlakové zkoušce.
V EU jsou chladicí zařízení často tlakovým zařízením podle směrnice o tlakových zařízeních 2014/68/EU (PED). Kategorie (I–IV) závisí na PS, objemu nebo světlosti potrubí a skupině tekutin. Hořlavá a toxická chladiva patří do skupiny 1, ostatní do skupiny 2. Kategorie určuje, jaké posouzení shody je nutné, než smí být zařízení opatřeno označením CE [6]. EN 378-2 slouží k prokázání, že požadavky směrnice jsou splněny.
Revize EN 378
CEN reviduje EN 378. Návrh prEN 378:2025 byl ve veřejném připomínkování od 3. července do 25. září 2025. Obsahuje mimo jiné novou metodu stanovení limitů náplně pro hořlavá chladiva a tabulka chladiv v příloze E části 1 se stává samostatnou částí 5. Část 4 má být nahrazena normou EN ISO 5149-4 bez technických změn. Podle AREA a IOR bylo formální hlasování plánováno na 17. července až 11. září 2026 a vydání na 28. února 2027. Nové vydání nahradí vydání z roku 2016 [3].
Spočítejte si to sami
Pojmy v tomto článku
Zdroje
- EN 378-1:2016+A1:2020 Refrigerating systems and heat pumps – Safety and environmental requirements – Part 1
- EN 378-2:2016 – Part 2: Design, construction, testing, marking and documentation
- AREA – Information bulletin on the revision of EN 378 (2025)
- ISO 5149 Refrigerating systems and heat pumps – Safety and environmental requirements (ISO)
- ISO 817 Refrigerants – Designation and safety classification (ISO)
- Pressure Equipment Directive 2014/68/EU – EUR-Lex